Půlstoletí Smetanovy Litomyšle

GENIUS LOCI

Na téměř třítýdenní akci přijíždí do Smetanova rodiště v posledních letech patnáct až dvacet tisíc diváků. Litomyšl jim nabízí kvalitní hudební a divadelní programy,zejména operní a oratorní,a k tomu genia loci zrekonstruovaného památkově chráněného centra.
Hlavním dějištěm je zámecké nádvoří,kde se na dobu festivalu staví jeviště a hlediště s vysunovací střechou pro případ deště. Renesanční dispozice prostoru s arkádami poskytují dobré akustické a divácké podmínky a pro teplé letní večery příjemnou atmosféru pod tmavnoucí oblohou. Nedaleké klášterní zahrady se sochami Olbrama Zoubka a znějící reprodukovanou hudbou,přístupné do noci,jsou místem téměř magickým. Z festivalu se díky jedinečnosti města i díky dobré dramaturgii stala prvořadá akce v kraji,mající jméno i v rámci hudebního dění v republice a schopná přilákat zahraniční návštěvníky.

TRADICE A SOUČASNOST

Smetanovské tradice se v Litomyšli manifestačně udržují od 19.století. Už v roce 1876 tam ochotníci provedli Prodanou nevěstu. Plány na pořádání hudebních slavností,podobných bonnským či salcburským,konaným k poctě Beethovena a Mozarta, se začaly rýsovat roku 1924. Záměr však došel naplnění až po válce - v roce 1949.. Zpočátku se hrávala výhradně Smetanova hudba a stálým hostem bývalo jen pražské Národní divadlo,jehož sólisty občané vždy vítali na nádraží. Dějištěm operních představení býval amfiteátr v zámecké zahradě s více než dvěma tisíci místy,který se už přestal používat.
Prvním dílem jiného skladatele než Smetany se roku 1965 stala Suchoňova opera Svätopluk. Definitivní průlom do dramaturgie se zařazováním hudby jiných autorů přinesla až sedmdesátá a osmdesátá léta -a i tehdy ještě s váháním,zda se tím Litomyšl něčemu nezpronevěřuje...

NOVODOBÁ DRAMATURGIE

K zásadním změnám bylo možné přistoupit až po roce 1989.
Smetanova Litomyšl se stala v nových podmínkách velmi brzy jednou z hlavních hudebních událostí v Česku. Reprezentuje historické město navenek,přičemž bylo naštěstí stanoveno, že tohoto cíle nemá být dosaženo laciným a podbízivým způsobem s krátkodobým efektem.
Program se během devadesátých let z původního jediného víkendu postupně značně rozšířil a dramaturgie se zcela otevřela hudbě různých žánrů a nejrůznějších autorů z celého světa. V letošní nabídce figurují vedle skladeb Bedřicha Smetany tituly od Bacha,Bernsteina,Bouelmanna, Čajkovského,Delibese,Dvořáka, Ebena,Gershwina,Griega,Lukáše Hurníka,Kabeláče,Lehára, Mozarta,Nedbala,Prokofjeva, Pucciniho,Raka,Rossiniho,Suka,Verdiho,Wagnera,Widora.
Obecenstvo si může vybrat z širokého spektra interpretů od České filharmonie přes operní soubory po Scholu Gregorianu Pragensis a buddhistické mnichy. Dnes se původnímu pouze smetanovskému vymezení už ani nechce věřit.
Za rok bude Litomyšl slavit 750 let od povýšení na město a zároveň si připomene šedesát let od prvního festivalu. Přehlídka by v souvislosti s nadcházejícím výročím možná mohla být ještě rozsáhlejší. Vzhledem ke kapacitě městské infrastruktury dosáhla její současná podoba však již maxima.

DEN ČESKÉHO ROZHLASU

Stanice Vltava bude i letos ve Smetanově rodišti přítomna. Vedle tradičního živého vysílání dopoledního pořadu Telefonotéka (23.června)zařadila také hudební přenosy. Den Českého rozhlasu na 50.ročníku měl v sobotu 28.června obsáhnout koncert České filharmonie s Mou vlastí. Vzhledem k tomu,že hráči tohoto tělesa již tři měsíce odmítají mikrofony,se tato část projektu na rozhlasových vlnách neuskuteční a Smetanův cyklus zazní z nahrávky. V přímém přenosu však Český rozhlas 3 podle plánu zpro-středkuje dopolední recitál pianistky Jitky Čechové a pozdní večerní česko-japonský a křesťansko-buddhistický koncert Blízké hlasy zdáli. Dějiště festivalu navíc během dne připomenou slovesné pořady věnované odkazu spisovatelů Josefa Váchala a Aloise Jiráska,protože oba měli k městu blízký vztah.. Večer pak na Vltavě zazní Prodaná nevěsta.

*Petr Veber,vedoucí Redakce vážné hudby ČRo 3 - Vltava